Green Deal: uhlíkové clo na hranicích a výzvy pro podniky

Zelená dohoda: Evropská unie zkoumá zavedení uhlíkové daně na hranicích, aby ochránila EU před levnějším dovozem s vysokou uhlíkovou stopou, který konkuruje evropským podnikům a představuje „úniky uhlíku“.

V rámci Zelené dohody Evropská unie přezkoumá řadu právních předpisů s cílem posílit environmentální legislativu, která se dotkne mnoha oblastí, jako jsou finance (definice „zelených“ aktivit díky taxonomii pro lepší směřování investic), doprava (konec spalovacích motorů v roce 2035), bydlení, stavebnictví nebo oběhové hospodářství (možné zavedení práva na opravu) a recyklace odpadů.

V posledních dnech jsme byli také svědky prvních úvah o vytvoření mechanismu uhlíkové daně na hranicích Evropské unie. Tento nástroj je součástí cíle dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, v souladu s cíli Pařížské dohody o klimatu (omezit nárůst průměrné teploty pod 2 °C).

Jaký je vztah mezi těmito environmentálními ambicemi a uhlíkovou daní?

Jak už název napovídá, uhlíková daň má za cíl zdanit uhlík, nebo spíše zdanit zboží, jehož výroba generuje emise CO2, což je hlavní příčina zvyšování teploty na povrchu planety a z toho vyplývající klimatické změny.

K dnešnímu dni jsou tyto důsledky, neboli externality, negativní, spojené s emisemi CO2, málo zohledňovány. Emise skleníkových plynů (GHG), v čele s CO2, jsou totiž v této fázi málo regulovány, což znamená, že implicitní cena uhlíku je blízko nule.

Zde přichází na řadu oceňování uhlíku, jehož nástrojem je uhlíková daň, stejně jako trh s emisními povolenkami (neboli práva znečišťovat) , který existuje v EU.

Směrem k obecnějšímu oceňování uhlíku, aby se podpořily aktivity s nejnižšími emisemi?

Tím, že tyto mechanismy dávají uhlíku cenu, vysílají cenový signál spotřebitelům a podnikům, který penalizuje zboží a služby s nejvyššími emisemi CO2 a směřuje kapitál (investice, spotřeba) k méně emisním aktérům. A příjmy, které z toho vlády získávají, posilují zdroje států pro zahájení energetické a ekologické transformace.

Uhlíková daň na hranicích EU na ochranu evropských podniků

Uhlíková daň na hranicích Evropské unie sleduje několik cílů:

• Penalizovat vývoz do EU s nejvyššími emisemi CO2 (v podstatě penalizovat dovoz, jehož uhlíková intenzita je vyšší než evropské standardy)
• Postavit na roveň evropské podniky, které podléhají stále náročnějším a nákladnějším ekologickým předpisům, a podniky mimo EU, které často těží z méně přísného rámce, jenž jim umožňuje vyrábět s nižšími náklady. Cílem je tedy omezit „úniky uhlíku“, což je výraz označující přesun průmyslových odvětví s nejvyššími emisemi CO2.
• V podstatě stanovit minimální cenu za emise CO2.

Tento projekt, iniciovaný poslanci Evropského parlamentu, se brzy dostane do rukou Evropské komise, která v červnu předloží svůj návrh, jenž bude následně předložen členským státům. Tato uhlíková daň na hranicích by mohla vstoupit v platnost v roce 2023.

Uhlíková daň musí být posuzována ve vztahu k jinému mechanismu, systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), neboli European Union Emission Trading System (EU ETS), který je již v platnosti v Evropské unii.

Uhlíková daň jako doplněk k systému obchodování s emisními povolenkami EU (EU ETS), platnému od roku 2005

Tento systém, spuštěný v roce 2005, je také označován jako „trh s povolenkami na znečišťování“, jelikož jeho obecnou myšlenkou je přidělit odvětvím s nejvyššími emisemi CO2 (hutnictví, chemický průmysl, výroba elektřiny, stavebnictví) maximální roční objem emisí CO2 (povolenky), přičemž celkový počet povolenek se každoročně snižuje, aby bylo dosaženo cílů snížení emisí.

Pokud podnik vyprodukuje více emisí, než kolik mu bylo přiděleno povolenek, musí si rozdíl dokoupit, což ho v podstatě penalizuje.

Cílem tohoto mechanismu je spíše omezit maximální úroveň emisí CO2, a to vytvářením nedostatku povolenek, což určuje rovnovážnou úroveň ceny CO2 na trhu.

V rámci evropského trhu s emisními povolenkami probíhá distribuce povolenek dotčeným podnikům dvěma způsoby:

• Bezplatné přidělování pro odvětví (zejména ocelářství, cementářství) vystavená zahraniční konkurenci
• Aukce pro ostatní podniky (zejména v odvětví elektřiny), které generují daňové příjmy pro vlády. Příjmy vlád z těchto aukcí činily v roce 2019 téměř 14 miliard EUR, přičemž nejméně polovina musí být použita na klimatické nebo energetické účely, jak vyžaduje evropská směrnice, která systém obchodování s povolenkami vytvořila.

Vzhledem k omezením tohoto systému povolenek přijala EU několik opatření, zejména s cílem zvýšit cenu povolenek CO2 obchodovaných na trhu a urychlit snižování stropu ročně přidělovaných povolenek (o 2,2 % ročně během fáze 4 ETS, od roku 2021 do roku 2030).

Je zřejmé, že tyto dva mechanismy se vzájemně doplňují. Někteří poslanci Evropského parlamentu dokonce prosazují zrušení bezplatného přidělování emisních povolenek, které bylo zavedeno s cílem omezit výše zmíněné úniky uhlíku a které by již nebylo nutné v případě zavedení uhlíkové daně na hranicích.

„Uhlíková daň“, uplatňovaná na národní úrovni v několika zemích

Jiné formy uhlíkové daně existují také v několika evropských státech, například ve Švédsku, kde se uhlíková daň vztahuje na fosilní paliva (palivo, topný olej), ve Spojeném království a dokonce i ve Francii (od roku 2014).

Ve Spojeném království, které nedávno vystoupilo z Evropské unie, uhlíková daň zavedená v roce 2013 způsobila drastický pokles podílu uhlí na výrobě energie (z téměř 40 % v roce 2012 na méně než 2 % v roce 2019*), spojený s výrazným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů. Konkrétně tato daň ukládá výrobcům elektřiny minimální cenu uhlíku, která se má v průběhu let zvyšovat.

Ve Francii se jedná o uhlíkovou složku integrovanou do výpočtu daní z energetických produktů (zemní plyn, uhlí), jejíž pravidelné zvyšování je stanoveno zákonem. Francouzská vláda v roce 2018 plánovala urychlit zvýšení této daně, což vyvolalo krizi „žlutých vest“. Ačkoli se vláda rozhodla zrušit zvýšení této daně, ta přesto nezmizela.

Jak ukazují probíhající diskuse na evropské úrovni, identifikace zdrojů emisí CO2 je klíčová pro pochopení klimatických výzev. Je to první krok k dosažení cílů snížení emisí, k nimž se zavázaly Francie a EU, s cílem omezit změnu klimatu.

Keewe nabízí svým klientům „Uhlíkovou fotografii“ pro měření vašich emisí skleníkových plynů

Proto společnost Keewe vytvořila „Uhlíkovou fotografii“, aby našim klientům umožnila snadno měřit jejich emise skleníkových plynů, což je první krok k zahájení nízkouhlíkové transformace vaší společnosti a získání mnoha výhod: posílení vaší značky, získání podílu na trhu, předvídání budoucích regulačních změn, přilákání nových talentů citlivých na závazky svého zaměstnavatele.

Pro více informací nás kontaktujte na climat@keewe.eu