Země vyvážející mimo EU nejvíce zasažené CBAM

Tyto změny měly značný dopad nejen na výrobní náklady, ale také na celkové obchodní strategie. Například země jako Indie a Čína, které jsou velkými vývozci ocelářských a hliníkových výrobků do Evropy, zaznamenaly ve svých průmyslových odvětvích výrazně zvýšené náklady na dodržování předpisů, což zpochybnilo jejich konkurenceschopnost na evropském trhu. Nutnost přizpůsobit se těmto novým regulačním požadavkům vedla k přehodnocení dodavatelských řetězců a obchodních praktik v celosvětovém měřítku, což podtrhuje rostoucí význam udržitelnosti v mezinárodním obchodu.

Kritéria výběru zemí

Mezi hlavní kritéria pro určení zemí nejvíce postižených CBAM patří závislost na vývozu do Evropské unie a průmyslová koncentrace v odvětvích s vysokou uhlíkovou náročností, jako je ocel, hliník a chemické výrobky. Tyto faktory jsou zásadní, protože určují nejen úroveň ekonomické expozice vůči CBAM, ale také potenciální dopad na výrobní náklady a celkovou konkurenceschopnost dotčených zemí.

‍

Indie

· Vývoz do EU: V roce 2023 Indie vyvezla ocelářské a hliníkové výrobky v hodnotě přibližně 15 miliard eur, což jsou klíčová odvětví dotčená CBAM. Tyto produkty představují významnou část celkového indického vývozu, což podtrhuje její ekonomickou expozici vůči evropskému trhu (Zdroj: International Trade Centre).

· Dopad na místní ekonomiku: Náklady na dodržování předpisů spojené s CBAM jsou pro Indii obzvláště vysoké a přímo ovlivňují její konkurenceschopnost na evropském trhu. Dotčená odvětví musí čelit dodatečným nákladům na přizpůsobení svých provozů uhlíkovým normám EU, což se může projevit na zaměstnanosti a hospodářském růstu v těchto sektorech.

‍

Turecko

Turecko je obzvláště vystaveno dopadům mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) kvůli svému významnému vývozu v odvětvích silně regulovaných tímto opatřením. Níže je podrobná analýza situace Turecka:

· Klíčový vývoz: Turecko je významným hráčem na trhu s ocelí a cementem, s podstatným vývozem do Evropské unie. Tato odvětví jsou mechanismem CBAM obzvláště zasažena kvůli své vysoké uhlíkové náročnosti. V roce 2023 Turecko vyvezlo do EU ocel v hodnotě přibližně 4,3 miliardy eur a cement v hodnotě 1,2 miliardy eur (Zdroj: Databáze přístupu na trh Evropské komise).

· Regulační výzvy: Nové požadavky na podávání zpráv a certifikaci uložené mechanismem CBAM představují pro turecké společnosti velkou výzvu. Nyní musí poskytovat podrobné důkazy o svých emisích CO2 pro každý vyvážený produkt, což vyžaduje významné úpravy ve výrobních a dokumentačních procesech.

· Ekonomický dopad: Přizpůsobení se těmto požadavkům vedlo k dodatečným nákladům pro turecké společnosti, což ovlivnilo jejich konkurenceschopnost na evropském trhu. To také vyvolalo otázky ohledně sladění tureckých průmyslových standardů s environmentálními normami EU, což potenciálně povede ke strategickým změnám v obchodních vztazích.

‍

Čína

Čína, jako jeden z největších světových vývozců oceli, hliníku a chemických produktů, přímo pociťuje dopady mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) Evropské unie. Zde je analýza dopadu CBAM na Čínu:

· Objem vývozu: Čínská ocel a hliník tvoří významnou část evropského dovozu, představující až 20 % celkového dovozu těchto materiálů do EU. V roce 2023 se čínský vývoz oceli do EU odhadoval na přibližně 30 miliard eur a vývoz hliníku na přibližně 15 miliard eur (Zdroj: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

· Ekonomický dopad: CBAM zavedl dodatečné náklady pro čínské vývozce, kteří nyní musí nakupovat emisní povolenky, aby kompenzovali emise spojené s výrobou těchto produktů. To vedlo k odhadovanému nárůstu výrobních nákladů o 5 až 10 %, což ohrožuje konkurenceschopnost čínského vývozu na evropském trhu.

· Dopady na jednotlivá odvětví: Čínský ocelářský a hliníkářský průmysl, který je již pod tlakem kvůli různým politikám snižování výrobních kapacit a obchodní válce se Spojenými státy, nyní musí čelit novým výzvám, aby si udržel přístup na evropský trh v rámci režimu CBAM.

‍

Rusko

Rusko, jako významný vývozce hnojiv a kovů do EU, pociťuje dopady mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Zde jsou podrobnosti o jeho dopadu:

· Objem vývozu: Ruský vývoz hnojiv a kovů do EU dosáhl v roce 2023 přibližně 20 miliard eur, což představuje významnou část jeho zahraničního obchodu s Evropou (Zdroj: Světová obchodní organizace).

· Ekonomický dopad: CBAM zavedl náklady na dodržování předpisů, které zvýšily exportní ceny těchto produktů, což přímo ovlivnilo konkurenceschopnost ruského exportu. Odhadované zvýšení výrobních nákladů v důsledku nákupu emisních povolenek se pohybuje v rozmezí 7 až 12 %, což vedlo mnoho ruských společností k přehodnocení jejich cílových trhů.

· Strategické adaptace: V reakci na to začaly některé ruské společnosti investovat do čistších technologií a přizpůsobovat svou výrobní strategii s cílem snížit emise a tím minimalizovat finanční dopad CBAM na své provozy.

‍

Egypt

Egypt, jehož ekonomika je silně závislá na vývozu produktů, jako jsou hnojiva do EU, je rovněž ovlivněn CBAM.

· Objem vývozu: Egyptský vývoz chemických produktů, zejména hnojiv, do EU se v roce 2023 odhadoval na přibližně 5 miliard eur, což představuje klíčovou část jeho celkového exportu (Zdroj: Konference OSN o obchodu a rozvoji).

· Ekonomický dopad: Zavedení CBAM mělo značný dopad na výrobní náklady, s nárůstem exportních cen až o 10 %, což ovlivnilo konkurenceschopnost egyptských produktů na evropském trhu.

· Průmyslové a ekonomické důsledky: Tato situace měla dopad na průmyslový a ekonomický rozvoj Egypta a přinutila zemi zvažovat opatření ke zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí ve svých exportních odvětvích, aby si udržela konkurenceschopnost v rámci nového evropského regulačního režimu.

‍

Další významně zasažené země

Několik dalších zemí významně pociťuje dopady CBAM, zde je podrobná analýza s konkrétními exportními údaji:

Ukrajina

· Klíčový vývoz: Kovy a zemědělské produkty.

· Ekonomický dopad: Ukrajina vyváží do EU především produkty, které by mohly podléhat úpravám v rámci CBAM, přičemž vývoz kovů je odhadován na přibližně 4 miliardy eur.

Zdroj: Mezinárodní měnový fond.

‍

Brazílie

· Klíčové exporty: Ocel a zemědělské produkty.

· Ekonomický dopad: Brazilský vývoz oceli do EU je odhadován na přibližně 2,5 miliardy eur, což je významná částka, která poukazuje na zranitelnost Brazílie vůči nákladům na dodržování CBAM.

Zdroj: Světová obchodní organizace.

‍

Jižní Korea

· Klíčové exporty: Elektronika a automobily.

· Ekonomický dopad: Vývoz z Koreje do EU zahrnuje technologicky náročné sektory, které, ačkoliv jsou méně přímo zasaženy, zůstávají ovlivněny nepřímými regulacemi CBAM.

Zdroj: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

‍

Spojené království

· Klíčové exporty: Chemické výrobky a automobily.

· Ekonomický dopad: Po brexitu je Spojené království svědkem toho, že významná část jeho vývozu, zejména chemického, je ovlivněna CBAM, přičemž vývoz chemických produktů do EU se odhaduje na 3 miliardy eur.

Zdroj: Databáze přístupu na trh Evropské komise.

‍

Spojené státy

· Klíčový vývoz: Technologické výrobky a automobily.

· Ekonomický dopad: USA vyvážejí do EU technologické produkty v hodnotě přibližně 5 miliard eur, což tento sektor významně vystavuje dopadu CBAM.

Zdroj: Konference OSN o obchodu a rozvoji.

Závěr

Rok 2024 zdůraznil značné výzvy, které mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) klade na hlavní exportující země. Klíčová odvětví, jako je ocelářství, cementářství a výroba hliníku, již dříve identifikovaná pro svou vysokou uhlíkovou náročnost, jsou obzvláště zranitelná pod tíhou nových evropských regulačních požadavků. To vedlo k přehodnocení výrobních nákladů a exportních cen, což poukazuje na ekonomické potíže zemí silně závislých na těchto sektorech.

Ekonomické důsledky pro nejvíce postižené země jsou značné, s významnými dopady na jejich hrubý domácí produkt (HDP) a průmyslový rozvoj. To podtrhuje přechodné období, kdy adaptace a inovace budou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích.

Z tohoto pohledu je pro evropské dovozce nezbytné analyzovat a upravit svou dodavatelskou základnu. Hodnocení se musí zaměřit nejen na ekonomický význam dodavatelů, ale také na jejich schopnost splnit požadavky CBAM. Tento proces zahrnuje revizi nákupních praktik, potenciálně diverzifikaci zdrojů dodávek, aby se snížila rizika nesouladu a minimalizovaly náklady spojené s CBAM.