Pochopte Forex před Forexem: Římská říše

„Pecunia non olet,“ říkal císař Vespasianus.

Peníze jsou vždycky peníze, přesněji řečeno „nemají zápach“, bez ohledu na to, odkud pocházejí nebo jak se jim říká.

V říši na vrcholu jejího rozmachu, už jste se někdy zamysleli nad tím, jaká měna se používala k tomu, aby se všichni shodli?
‍
Minulé civilizace byly v mnoha oblastech průkopníky. Dokonce i v „finančním řízení“, než se tento ustálený termín ujal. 

Nabízíme vám pohled zpět do historie jejich devizového trhu, dávno před Forexem.

‍

Nestojí to za zlámanou grešli!

Na rozdíl od dneška, hodnota měny v předmoderním světě vycházela především z kovu, z něhož byla vyrobena. Tímto způsobem měla každá mince „vlastní“ hodnotu. Nebyl to názor, ale fakt.

Základní měnou Římské říše byl denár (Denarius), vyrobený ze stříbra. Nicméně, postupem času a s přibývajícími výzvami, císaři devalvovali denár tím, že do něj přidávali stále méně stříbra, až ho učinili prakticky bezcenným jako platidlo.
To je tak trochu základ inflace.

‍

A věřte nevěřte, možná je těžké tomu uvěřit, ale inflace před dvěma tisíci lety se v hlavních rysech příliš neliší od té dnešní.

Ale to není vše. Ať už šlo o únik před finančními krizemi Římanů, kteří byli rozhazovační a požitkáři, nebo o spekulace s kurzy, měnová heterogenita oblastí dobytých Říší dala vzniknout zvláštní postavě: nummulariovi neboli směnárníkovi.

‍

Přehled  

‍

Na svém vrcholu, v roce 117 n. l., čítala Římská říše 130 milionů lidí na ploše 1,5 milionu kilometrů čtverečních. Obchod generoval Římu značné příjmy, ale samotný Řím měl 1 milion obyvatel a náklady rostly s rozšiřováním říše. To byla hlavní příčina finanční krize Říše.

První, kdo si toho všimli, byli vojáci, kteří od Říše požadovali mnohem vyšší platy v důsledku snižující se kvality mincí.

‍

S rostoucími logistickými, vojenskými a administrativními náklady a drancováním drahých kovů nepřáteli byli římští občané vystaveni stále vyšším daním, aby pokryli výdaje Říše.

Ano, souhlasíme, „peníze jsou pořád peníze“, ale co s nimi, když už nic nekoupí?

‍

Měnový trh 

‍

To nás přivádí k následující otázce: existovaly jiné měny, které si udržely svou hodnotu a stabilitu v různých oblastech Říše? Odpověď zní ano. Zajímal se o to Řím? Ani moc ne.

‍

Řím zavedl jeden z prvních standardizovaných měnových systémů.

‍

Ražením jednotné měny napříč svými rozsáhlými územími Říše značně zefektivnila obchod a výběr daní. Tato jednotnost podporovala výměnu zboží mezi regiony, které se dříve spoléhaly na barterový obchod nebo jiné měny. 

‍

Mnozí se však své vlastní měny nevzdali, odtud potřeba regulací pro řízení směny. Egypt si například udržoval vlastní uzavřený měnový systém, protože místní měna tam byla velmi rozšířená. Stejně tak v Pergamu v Turecku zůstaly Christophori hlavní měnou a byly mnohem rozšířenější než denár nebo aureus.

‍

Nicméně obchodníci často potřebovali převádět místní měnu na římskou, aby mohli provádět obchodní transakce. Takto vznikli směnárníci, známí jako nummularii/a, pro usnadnění těchto transakcí.
Byli, dalo by se říci, předchůdci Keewe. 

‍

Ověřovali pravost mincí, směňovali cizí měny a někdy poskytovali bankovní služby, čímž položili základ první formě směnné činnosti.

‍

Koneckonců, zůstaneme-li u tématu „směny“, nic se zas tak moc nezměnilo, že ano?