Evropská závislost na ruských energiích

Válka na Ukrajině obzvláště vyhrotila energetickou krizi v Evropě, krizi, která začala již na podzim 2021 a která více než kdy jindy staví energii do centra ekonomických, politických a environmentálních výzev naší doby. Tváří v tvář válce jsou některé země vystaveny většímu riziku než jiné, zejména Německo, které dováží velkou část svých energetických zdrojů z Ruska.

Energie je klíčovou otázkou pro lidskou činnost. Právě díky energii mohla proběhnout průmyslová revoluce, která je sama základem společnosti, jak ji známe dnes. Dnes rozlišujeme tři hlavní typy energií: fosilní (uhlí, ropa a plyn), jaderné a obnovitelné (vodní, větrná a solární energie, biomasa atd.). Jsou to zejména fosilní paliva, která jsou původcem většiny emisí skleníkových plynů, a proto jsou v centru boje proti klimatickým změnám.

Hlavní lidské činnosti jsou velmi energeticky náročné, zejména: doprava (především fosilní paliva), průmysl nebo rezidenční a terciární sektor (elektřina, vytápění). Ve Francii v roce 2020 představoval rezidenční sektor největší podíl na konečné spotřebě energie s 31 %, následovaný dopravou (29 %), průmyslem (19 %) a terciárním sektorem (17 %).

V Německu, jaký podíl spotřeby primární energie pochází z ruských fosilních zdrojů?

36 % primární energie spotřebované Německem pochází z ruských fosilních zdrojů, což vedlo mimo jiné Ursulu von der Leyenovou, předsedkyni Evropské komise, k prohlášení: „Jsme příliš závislí na ruských fosilních palivech […]“ Vzhledem k primární spotřebě energie založené na 33,7 % ropy (z toho 42 % ruské), 26,6 % zemního plynu (z toho 55 % ruského) a 15,8 % uhlí (z toho 50 % ruského) je závislost Německa a jeho ekonomiky na fosilních palivech velmi vysoká (75 %).

Pro snížení energetické závislosti zavádí francouzská vláda tzv. Décret Tertiaire, který má vynutit renovaci velké části francouzského terciárního sektoru budov.

Francie je méně závislá na fosilních palivech (46 % jejího energetického mixu, z čehož 6 % pochází z Ruska). Navzdory nižší závislosti ve srovnání s Německem (46 % vs 75 %) někteří francouzští političtí lídři vyzývají občany, aby snížili svou spotřebu fosilních paliv s ohledem na ekonomické a klimatické výzvy.

Ve Francii je to rezidenční a terciární sektor, který spotřebovává největší část této energie (téměř 50 %). Pro snížení dopadu tohoto sektoru vláda například zavedla tzv. Décret Tertiaire, který se týká budov s plochou nad 1000 m² (83 % francouzského terciárního sektoru budov) a jehož cílem je postupné snižování spotřeby energie o (-40 % do roku 2030, -50 % do roku 2040 a -60 % do roku 2050).